mineralien

Eunique
avf

strechy praha - Pro zobrazení tohoto reklamního prvku potřebujete Flash Player

Tisíce tipů na vánoční dárky pod jednou střechou

Tisíce tipů na vánoční dárky pod jednou střechou

Nenechávejte nákup vánočních dárků na poslední chvíli. Pořiďte je letos v předstihu na největším předvánočním veletrhu Stříbrné vánoční dny, který se uskuteční v areálu PVA EXPO PRAHA od 7. do 10. pro ...

Technicko - řemeslný pavilon na výstavě Vzdělání a řemeslo

Technicko - řemeslný pavilon na výstavě Vzdělání a řemeslo

Tradiční výstava VZDĚLÁNÍ A ŘEMESLO probíhá od 22. – 24. listopadu 2017 od 9 do 17 hodin, v pátek pak do 16 hodin na českobudějovickém Výstavišti. Vstup je pro všechny návštěvníky zdarma. Pavilon T2 j ...

R+T 2018 ve Stuttgartu

R+T 2018 ve Stuttgartu

Společnost Messe Stuttgart získala významnou podporu od odborných příznivců i profesních sdružení pro organizaci veletrhu R+T Stuttgart, který se koná od 27. února do 3. března 2018.

R+T 2018

Inmex SMM India

zpět

Veletrhy neztrácejí, ale kopírují stav ekonomiky

Publikováno: 6.10.2011 00:00

Autor: SOVA ČR

Veletrhy neztrácejí, ale kopírují stav ekonomiky

Veletržní průmysl u nás prochází v posledních patnácti letech vývojem, který tak trochu připomíná sinusoidu. K největšímu vzepětí došlo pochopitelně v polovině 90. let – v roce 1997 dosáhl celkový objem prodané výstavní plochy v ČR 1 049 tisíc m2. Byl to obrovský úspěch, vždyť trojnásobně větší Polsko v těch letech jen stěží dosahovalo půl miliónu prodaných metrů!
Přes jeden milión se výsledky veletrhů přehouply ještě o rok později, avšak přelom tisíciletí znamenal dost velký propad – až na 887 tisíc m2 v roce 1999, resp. 889 m2 v roce 2001. Hranice miliónu metrů byla atakována i v letech 2004 a 2005, ovšem až v roce 2006 se český veletržní průmysl opět mohl pyšnit překročením magické miliónové hranice. Což se dařilo až do roku 2008, o rok později se však opětovně roční bilance sesunula, a to až na 866 tisíc m2. Rok 2010 pak znovu zaznamenává určitý nárůst až na 864 tisíc m2.

Jak vznikají statistiky
Společenstvo organizátorů veletržních akcí v ČR (SOVA ČR) má k dispozici výsledky objektivních průzkumů, které na jeho objednávku zpracovává nezávislá mezinárodně auditovaná agentura AMASIA EXPO v kontinuální řadě od roku 1996. Ve středoevropském prostoru tak jde o naprosto ojedinělý soubor dat, která mohou být a také jsou podkladem i podnětem pro nejrůznější analýzy. Kromě prodaných metrů je součástí zkoumání též počet vystavovatelů a návštěvníků a také akreditovaných novinářů.
Z úhlu pohledu zaměřeného na objem veletržních metrů, jsou období konce 90. let a konce prvního desetiletí nového století takřka totožná. Přesto si však dovolíme tvrdit, že tehdy a nyní šlo o zcela jiný proces, který má odlišné vnitřní parametry a též podněty a příčiny. Použijeme-li nepříliš populární slovo krize, pak situace před deseti lety byla skutečnou krizí veletrhů. Dramatický pád o téměř 20 procent byl způsoben několika faktory, ale v žádném případě vlivy nějaké ekonomické krize. Bylo to přece období, kdy jak česká, tak i evropská a světová ekonomika stále plula na vlně rozmachu a utrácení.

Nástup internetu
Konec 90. let byl obdobím až neuvěřitelného zbožštění internetu – a ve veletržní sféře se to projevilo zvláště silně. Vzpomínám na bezpočet rozhovorů a podnětů pro články, kdy jsem musel odpovídat na jednu jedinou otázku – co říkáte rozvoji a budoucnosti elektronických, internetových veletrhů? Bylo to vcelku pochopitelné. Jako houby po dešti se rodily nejrůznější e-veletrhy, pohrávající si s klasickými veletržními areály, členící vystavovatele do virtuálních pavilónů a volných ploch, nabízejících časem i prokliky na webové stránky firem, nejen statické obrázky, ale všelijak rozpohybované stroje, ledničky kuchyňské linky či automobily. Mnoho firem to zkusilo, vždyť cena za „vystavování“ na takovémto e – veletrhu byla tak nízká! Dva tři roky trval ten boom, vznikly a zanikly desítky podobných aktivit.
A jak už to bývá v našich krajích zvykem, media, i ta odborná, zaplavily moudré a vševědoucí články jednoznačně prognózující brzký zánik klasických veletrhů a jejich virtualizaci. Rády se toho chopily i nejrůznější reklamní agentury, které jen velmi nerady zařazovaly veletrhy do marketingových mixů svých klientů – mnohdy velkých firem zásadního významu. Kdo by se jim také mohl divit, když obligátní patnáctiprocentní provizi běžnou u tištěné inzerce či televizní reklamy veletržní správy prostě neposkytovaly.
Krize přelomu tisíciletí byla krizí víry ve veletrhy, krizí vnímání jejich opodstatněnosti. Nesla totiž s sebou i výrazný pokles počtu vystavovatelů! Oproti roku 1998 kleslo toto číslo v roce 2003 o alarmujících 48%!
Mezitím se ale poučily i veletržní správy. Pochopili jsme, že nemá cenu internet odsuzovat či se jej dokonce obávat, ale postupně jsme jej zapojovali do informačního systému klasických veletrhů jako nesmírně důležitý a výhodný podpůrný nástroj informace o veletrhu před ním, v jeho průběhu i po něm. A samozřejmě jako do té doby nevídaný nástroj komunikace se zákazníky.

Když velcí kupují malé
Dalším faktorem krize veletrhů byla též globalizace a zánik mnoha menších firem a jejich slučování do velkých nadnárodních celků. Jestliže například se pravidelně zúčastňovaly veletrhů v Česku hned 3 firmy vyrábějící dlažby a obklady a každá nich si brala plochu kolem 200 m2, pak tu najednou byla firma jediná, jíž stačilo i metrů sto padesát..
Pokles veletržního průmyslu o deset let později, tedy v letech 2009 a 2010 vykazuje zcela jiné kvalitativní parametry. Je evidentní, že prvotním podnětem byla celosvětová hospodářská krize, která nutila firmy k výrazným úsporám, avšak ne takovým, že by veletrhy opustily a přestaly vystavovat. Také se už poučily a pochopily, že mnohdy to bez veletrhů jde mnohem hůř. Vzhledem k tomu, že se v posledních letech dostal do hry i fenomén přechodu některých veletrhů na dvouletý cyklus, je objektivní srovnávat mezi sebou jen sudé anebo liché roky. Takže zatímco snížení objemu prodaných metrů výstavní plochy mezi roky 2008 a 2010 představuje pokles o 19 %, výrazně jiné výsledky vykazují ukazatele počtu vystavovatelů. Zde činí pokles pouze 1,2 %!
Hovoří to zcela jasně. Firmy nezanevřely na veletrhy jako prostředek svého marketingu, ale zmenšovaly velikosti svých expozic a také šetřily na jejich stavbě a reprezentativnosti. Tato fakta nás opravňují ke tvrzení, že zatímco pokles výkonu veletržního průmyslu před deseti lety byl skutečnou krizí veletrhů, současná situace je především odrazem krize ekonomiky a úsporných opatření. Zhruba sedm let potřebovali marketingoví šéfové a majitelé firem ke zjištění, že prezentace na veletrhu není vyhozenými penězi, ale účinnou a efektivní formou komunikace se zákazníky, seznámení s novinkami face to face a „dělání obchodu“. Ale asi navždy jsou pryč doby, ještě ne tak dávné, kdy si na jednom stavebním veletrhu firmy vzájemně přeměřovaly své stánky, která jej má o 10 cm vyšší…

Důležitost B2B veletrhů
Samozřejmě došlo ke změnám, ne že ne! Na významu stále více nabývají veletrhy typu B2B, u nich se organizátoři postupně učili poskytovat širší objem a kvalitu služeb, jasně specifikovat zaměření veletrhů, koncipovat odpovídající doprovodné programy a v návštěvnické kampani se zaměřovat na předem přesně vymezené cílové skupiny.. V tomto směru dost napovídají i další čísla – o počtu návštěvníků. Zatímco v 90. letech minulého století se jejich souhrn za Česko pohyboval kolem 3,5 miliónu, v posledních letech osciluje kolem 3 miliónů anebo klesá i pod tuto hranici. Je to do značné míry vysvětlitelné – veletrhy spotřebního zboží logicky lákají nejširší veřejnost, tedy koncového spotřebitele. Veletrhy profesionálů jsou o něčem jiném. Proto také kritérium počtu návštěvníků získává stále nižší vypovídací hodnotu a je pro organizátory i účastníky veletrhů stále méně atraktivním parametrem. Pro firmy na veletrhu B2B nejsou vítáni sběrači prospektů a davy lidí v uličkách. Ony vyžadují úplně něco jiného: přesně strukturovanou klientelu odborníků, lidi s rozhodovací pravomocí, návštěvníky, jejichž firmy jsou jejich potenciálními zákazníky. Anebo projektanty a další podobné profese, které mohou zahrnout právě jejich výrobek, technologii atd. do systému širšího řešení.
Výkony českého veletržního průmyslu i ve středoevropském prostoru jsou přes všechny peripetie hodně zajímavé. Česko stále představuje lídra, což odpovídá i jeho výstavářské tradici. Zatímco v ČR jsme v roce 2010 zaznamenali 863 889 m2 prodané plochy, v Polsku to bylo pouze 684 237 a v dalších okolních zemích ještě mnohem méně. V naší republice je také velmi zajímavé územní rozložení veletrhů a výstav. Prioritu má Brno se 315 565 m2, 246 303 m2 bylo vystaveno v Praze a zbytek, 302 021 m2 si mezi sebe rozdělila regionální výstaviště v tomto pořadí: České Budějovice, Lysá n. Labem, Ostrava, Litoměřice, Olomouc atd.

Česko se nemá za co stydět
Zajímavý je součet výkonů roku 2010 v ČR a SR - dosáhneme úctyhodného čísla: 1 070 438 m2 prodané plochy, což je polovina výkonu celého Španělska, 149 % výkonu Polska a trojnásobek výkonu Rakouska!
Sledujeme-li okolní země a chceme-li srovnávat s realitou střední Evropy, musíme se velkým obloukem vyhnout Německu. Historicky se zde vyvinulo v Evropě neopakovatelné množství velkých výstavišť, z nichž většina prošla v posledním dvacetiletí zásadní rekonstrukcí a přestavbou, dvě dokonce byla zcela nově postavena – v Mnichově a Lipsku.
Německo dosahuje oproti zbytku Evropy až neuvěřitelných výsledků – o 42 % překračuje souhrny Itálie a Francie. Je zde tolik obrovských a kvalitních veletržních areálů jako nikde jinde. Celkem 8 významných veletržních center tady funguje zcela bez problémů a z toho u 5 z nich se pohybuje jejich roční objem výkonů od 680 tisíc m2 (Norimberk) až k 1 miliónu m2 (Mnichov a Frankfurt n. M). V počtu prosperujících areálů nemá Německo konkurenci. Ovšem největšími veletržními centry v Evropě jsou jednoznačně Miláno (1 348 tisíc m2) a Paříž (1 534 tisíc m2). A to jsou prosím čísla z roku 2010, kdy ještě ve světě řádně zněla krize! Jak však hovoří zkušenosti i čísla, zejména v Německu, až na určité specifické komodity, organizátoři veletrhů krizi příliš nepocítili. Vědomí důležitosti vystavovat, zahrnutí veletrhů zcela samozřejmě a neoddiskutovatelně do sféry, kterou se prostě nevyplácí míjet, je zde pevně zakořeněné. A každoročně, veletrh po veletrhu, opětovně potvrzované.

Síla evropských veletrhů
Reprezentanty evropského veletržního průmyslu jsou Německo, Francie a země Středomoří –Itálie a Španělsko. Především v Německu a Francii, konkrétně v Paříži, jsou pořádány nejvýznamnější veletrhy se vskutku celosvětovým záběrem, kam se sjíždějí vystavovatelé skutečně ze všech kontinentů, ale stejné spektrum zemí představují i návštěvníci. Počet míst, kde se pořádají veletrhy, pak jasně prokazuje jejich celostátní i regionální oblibu v těchto zemích. Špičkou je v tomto směru Francie se 73 veletržními místy – a Francie má ještě jeden primát, Paříž je největším veletržním městem v Evropě co do rozsahu prodané výstavní plochy. Výkon dvou pařížských výstavišť představuje 38 % celého francouzského trhu.
V podstatě rovnocenné je i postavení Milána v rámci trhu italského – dosahuje 34 % trhu. Miláno má také nejnovější italské výstaviště.
Pokud jde o mezinárodní veletrhy, podle klasifikace UFI – Světové asociace veletrhů, nejvíce se jich v Česku koná v Brně – 35 a v Praze – 7.

Čísel a vztahů mezi nimi by se v domácích i mezinárodních statistikách našlo ještě mnoho. Ale zcela v souladu s názvem tohoto článku je možné snad už nyní konstatovat, že stejně jako česká a světová ekonomika opouští krizi, podobný vývoj lze očekávat i v celé sféře veletržního průmyslu.

PhDr. Jan Novotný
předseda SOVA ČR

Zveřejněno v časopise Strategie

http://sovacr.cz

verze pro tisk >

Další články:

- SILMO 2015 - svět brýlí a oční optiky v Paříži

- SILMO 2015 - svět brýlí a oční optiky v Paříži

- SVĚT BETONU v Paříži

- INTERMAT 2015 a WORLD OF CONCRETE EUROPE

- ZEMĚDĚLSKÝ TÝDEN V PAŘÍŽI

- Zemědělský týden v Paříži

- Česká účast v Lyonu s podporou MPO

- SIMA - SIMAGENA 2015 v předstihu

- SIAL útočí na naše chuťové a čichové smysly

- Premiéra veletrhu WNE 2014

- Brýle a oční optika SILMO Paříž 2014

- SILMO Mondial de l´Optique, Paříž 2014

- SIAL 2014 slaví 50. výročí

- České firmy se představují na EUROSATORY 2014

- WORLD NUCLEAR EXHIBITION Paříž

- BIOMASA A BIOENERGIE v Hamburku

- EUROPAIN 2014 Celosvětové setkání pekařů a cukrářů

- Veletrh vodárenských odborníků v Alžírsku

- BIOMASA A BIOENERGIE 2014 v Hamburku

- EUROPAIN 2014 - největší pekárna a cukrárna v Paříži

LEARNTEC _Future Learning

Copyright ©2009-2017: Euroveletrhy.cz
Provozovatelem veletržního portálu euroexpo.cz je vydavatelství EUROEXPO
Ortenovo náměstí 2, 170 00 Praha 7
tel.: 266 007 226, 603 230 648
e-mail: redakce@euroveletrhy.cz
KONTAKT, O PROJEKTU

KONTAKT
O PROJEKTU
JAK PUBLIKOVAT A INZEROVAT
PRO PARTNERY

Vyhledávání:

OK
}