Sbírkové skleníky olomoucké Flory hostí unikátní výstavu masožravých rostlin. Přehlídka s výstižným názvem Živé pasti je výjimečná a Olomouc nic takového v obdobném rozsahu dosud nezažila. K vidění zde totiž jsou téměř všechny masožravky světa z většiny klimatických pásem - nejen z vlastních expozic, ale rovněž unikáty zapůjčené ze sbírek Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci či Botanické zahrady Praha. A nechybí ani rostliny ze sbírek soukromých sběratelů, jejichž výpěstky si návštěvníci mohou rovněž zakoupit.
Tzv. karnivorní, tedy masožravé rostliny – nejen exotické, ale i naše původní domácí – budí odnepaměti pozornost pro svůj nezvyklý až bizarní vzhled. Mnohé rostou běžným přízemním způsobem života, jiné ve vrstvách mechu v korunách stromů, řada druhů vegetuje pod vodou a některé mají své pasti uložené rafinovaně v zemi. Všechny jsou určené k lapání hmyzu, ale mohou v nich skončit i drobní obratlovci.
Většina druhů zaujala v tomto směru víceméně pasivní přístup, avšak jeden je aktivní natolik, že hbitý pohyb jeho pastí vyvolá údiv. Je to mucholapka podivná, jejíž domovinou je Jižní Karolína v USA. Je to opravdový lovec rostlinné říše, jehož vědecké pojmenování Dionaea muscipula odkazuje na starořímskou bohyni lovu Dianu. „Pasti mucholapky podivné vyhlížejí skutečně hrozivě a připomínají po sevření klec, ze které není úniku,“ vysvětluje pěstitel Vladimír Sedláček z Prostějova. A dodává, že pěstovat ji lze snadno i v bytových podmínkách, stejně jako některé rosnatky (rod Drosera), jejichž listy zdobí stovky perliček jiskrné lepivé tekutiny. „Mnohé se ovšem uplatní také venku v zahradě; jsou to například špirlice z rodu Sarracenia. Dařit se jim bude zejména v pobřežním rašeliništi u jezírka, kde dokonce bez problémů přezimují.“
Výstava Živé pasti nabídne i takové unikáty jako jsou heliamfory (rod Heliamphora) rostoucí na náhorních plošinách stolových hor tropické jižní Ameriky. Jak prozradil RNDr. Luboš Majeský, Ph.D. z Univerzity Palackého v Olomouci, není na světě mnoho institucí a sběratelů, kterým se je daří kultivovat. „Ty naše jsou ovšem v tak výborné kondici, že dokonce každoročně vykvétají,“ dodává. Jiné raritní „kousky“ zapůjčila také Botanická zahrada Praha; jsou to kupříkladu rostliny zvané Rodirula, česky chejlava. „Zajímavé jsou tím, že to vlastně nejsou masožravky, ale jde o jejich předstupeň,“ vysvětluje RNDr. Vlastík Rybka, Ph.D. „Na jejich silně lepkavé listy se totiž přichytí veškerý hmyz s výjimkou jediného druhu dravé ploštice, který se lapenou žouželí živí. Ploštice pak vylučuje na listy chejlavy exkrementy, jež rostlina dokáže využít a významně si tak přilepšuje…“
Jak je zřejmé, botanická věda ještě neřekla u řady masožravek poslední slovo a život těchto rostlin - mnohdy rafinovaně utajený - je stále předmětem intenzivního bádání. Mimo jiné i o tom je výstava Živé pasti na Floře v Olomouci.
Otevřeno je od 4. do 14. června každý den vždy od 9.30 do 18.00 hodin. Součástí bezbariérově koncipované výstavy je také expozice nových akvárií a terárií ve velkém palmovém skleníku; k návštěvě samozřejmě zve i skleník kaktusový, tropický a subtropický.
ZÁKLADNÍ INFORMACE
Plné vstupné: 80 Kč
Zlevněné vstupné (6-15 let, studenti do 26 let, senioři nad 65 let, ZTP,ZTP/P): 40 Kč
Rodinné vstupné (2 dospělí, max. 3 děti 6-15 let): 180 Kč
Děti do 6 let, pedagogický dozor: zdarma
*vstupenky je také možné koupit online na webu flora-ol.cz
Místo: Sbírkové skleníky
Termín: 4. - 14. 6. 2020, 9:30 - 18:00
galerie
